V poměrech, jež panují v naší a nejen naší společnosti, tedy v epoše kapitalismu, by měl být každý svého štěstí strůjcem, každý by se měl náležitě přičinit a za svou práci získat peníze, z nichž by dokázal vyžít.

Mělo by tomu tak být, ale jak je všem dobře známo, nebývá tomu tak. Je celá řada případů, kdy lidé se svými příjmy vyjít nedokážou, kdy si na sebe buď nedokážou vydělat nebo je zaskočí nějaké vysoké výdaje, s nimiž tito nepočítali a jež navzdory jinak obstojnému rozpočtu nedokážou vyrovnat.

A co si mají počít ti, jimž se nedostává peněz ani na nezbytnosti?

Ti si zkrátka musí scházející finanční prostředky někde půjčovat.

Vzít si půjčku není ničím nenormálním. Tato možnost tu přece je právě proto, aby ji využívali ti, kdo potřebují více peněz, než kolik jich mají. A na této skutečnosti není vůbec nic zavrženíhodného.

Jenže přesto se takový žadatel o půjčku někdy pomalu jako nějaký vyvrhel cítí. Protože zajde do banky, tam musí doložit celou řadu nezbytných náležitostí, a když se pak po dlouhé době konečně dočká verdiktu, je tento záporný. Tedy je rozhodnuto, že dotyčný žadatel není pro banku dost dobrý a tento tak vytouženou půjčku nedostane.

Ještě štěstí, že nejsou naši lidé odkázáni jenom na banky. Že je tu i nebankovní sektor a tímto nabízená americká hypotéka bez registru. Protože u této půjčky se člověk vesměs podobného hořkého zklamání jako v bance nedočká. Tady se dá uspět i tehdy, když má žadatel jen velice nízké příjmy a jiné nedostatky, jako jsou dejme tomu záznamy v registrech dlužníků, další půjčky, exekuce a podobně.

Tady stačí, aby se žadatel zaručil za půjčené peníze zástavou své nemovitosti a aby prokázal, že má alespoň nějaký příjem, ze kterého by byl jeho dluh splácen, a pak už si i tento přijde k penězům snadno, rychle a za optimálních podmínek. I vám tu jistě vyhoví.